ODBORNÍK

Patogeneze PCD

Pohyblivé řasinky patří do rodiny řasinek, apikálních buněčných specializací, které zastávají v lidském organismu mnoho funkcí. Mimo známé kinocilie (pohyblivé řasinky) existují nodální řasinky (funkce v embryogenezi) a primární řasinky (receptorové funkce). Pro pochopení primární ciliární dyskineze je nutná znalost struktury kinocilie, tedy pohyblivé řasinky. Kinocilie (dále pro zjednodušení řasinky) jsou zastoupeny v počtu přibližně 200 na povrchu každé řasinkové buňky ve víceřadém cylindrickém epitelu dýchacích cest. Každá řasinka (viz obrázek vlevo)se skládá z bazálního tělíska ukotveného v cytoplazmě, zpřechodové části, volné části a koncové části. Nejvíce poruch projevujících se jako PCD má svůj původ v poruše axonematu volné části řasinky.  

Axonema (viz obrázek vpravo) je v této části složeno z centrálního páru mikrotubulů (CP) obklopeného devíti periferními dublety (PD) mikrotubulů, mezi důležité  přídatné struktury patří centrální pochva okolo centrálního páru, radiální spojky (RS) směřující od centrální pochvy k periferii a nexinové spojky (NS) spojující periferní dublety. Typickou hybnost řasinek zajišťují dyneinová raménka připojená ke každému perifernímu dubletu. Vnější dyneinová raménka (ODA, outer dynein arm) jsou nejspíše zodpovědná za frekvenci kmitání, vnitřní dyneinová raménka (IDA, inner dynein arm) určují charakter pohybu.

Pohyb řasinek je složitý děj (viz obrázek vlevo), který neustále probíhá s frekvencí 7-13Hzna povrchu sliznice dýchacích cest. Jejich kinetiku můžeme rozdělit ve dvě fáze. První fáze je efektivní (tzv. forward stroke), řasinka opíše při pohledu z boku oblouk a svým koncem posune hlen na povrchu sliznice. Druhá fáze (backward sweep) je pomalejší a tkví v ohnutí řasinky a jejím posunutí do výchozí pozice. Tento zdánlivě jednoduchý mechanismus umožňuje pomalou, ale účinnou clearance dýchacích cest. 

Genetická vada způsobující strukturální nebo funkční vadu v proteinech axonematu se projeví dysfunkčním pohybem a tudíž jako PCD. Jako PCD se však projeví i genetické poruchy ostatních proteinů, které souvisejí s ciliogenezí (MCIDAS, CCNO).  Kinocilie se vyskytují nejen v respiračním, ale i v pohlavním a nervovém systému. Podobnou strukturu má i axonema bičíku spermií.